Ještě že existuje spravedlnost a každý dobrý skutek nikdy nezůstane bez trestu, v mim případě to platí asi padesátinásobně, protože sem byl prostě asi moc hodněj.
Existuje věc co mě vždycky dokáže nejvíc naštvat, je to vlastně jednim slovem "podvod" nebo lež, nepravda, kličky, a tak dále. Neuvěřitelná schoda náhod poslední doby je fakt neuvěřitelná a tak jak to před rokem všechno idelicky začlo dneska dramaticky končí...Ani jeden z nás si to zatim nedokáže přiznat, postupem času se však jistě dosáhne konce. Ať už přímého, či postupného.
Zklamání je velké, nutnost je však větší a v dané situaci už nejde dělat nic víc než všechno ukončit, stal jsem se postupem tohoto roku paroháčem a jakýmsi fakanem na hraní a podvádění. Absolutně nevím, jestli si to vůbec myslela někdy vážně, asi si musela, když si se mnou byla, ale tak tohle už je vlastně úplně jedno. Momentáln+ě mě to opravdu netíží.
Před rokem to začlo stejně, jen prostě tešnto rok má přednost ten druhej z nás. Se mnou si začla s Dánou to skončíš. Je idelicky nejlepší to, jak dobrej sled to má, vychází to přesně na dny :-D.
Jen mě dostává, že si ještě teď pořád hraješ na tu nevinnou holčičku. Neboj nebudu čekat na to až se rozhodneš, já to už musím udělat...Nejen že sem před lidma za debila. To mě nijak netíží, protože společnost kolem tebe ja prapodivně divná a lidi v ní mi sem tam nic neřikaj.
Možná sem si vlastně všechno zaloužil. Byl jsem jak to říct, až moc hodný. Tohle už mělo skončit v Prosinci, kdy si mě nemálo vyfákla a podvedla. Odpustil sem ti jak najivní dement v představě, že mě fakt miluješ a něco se třebaže jako změní . Každopádně od tý doby už si mi jen srala na hlavu...
Všechno se mi vyjasnilo v uplynulém týdnu a už chápu PROČ TADY VLASTNĚ SEM.
Koment by nezaškodil