Křivoklát leží ve středních Čechách, ve stejnojmenné obci v okrese Rakovník. Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.¨ Někdejší oblíbené lovecké sídlo hned několika českých panovníků má pozoruhodné hradní interiéry s mnoha dochovanými prvky středověké výzdoby. Monumentální Velká věž ukrývá lovecké zbraně a další exponáty spojené s historií lovu. K zajímavým prostorám rovněž patří nádherná hradní kaple a rozměrný pozdně gotický sál s expozicí sochařského umění. V hradu se nalézá také cenný soubor gotických deskových maleb a plastiky, v dalších hodnotných interiérech si lze prohlédnout sbírky pořízené Fürstenberky v 19. a na počátku 20. století včetně obrazů a rozsáhlé knihovny. Na Křivoklátě je k vidění také bývalé vězení a mučírna a zcela odlišným dojmem působící černá kuchyně ve věži zvané Huderka s vyhlídkovou terasou.
Dominantou hradu je 42 metrů vysoká Velká věž kruhovitého půdorysu;
jde o specificky českou verzi francouzské obytné věže zvané donjon (ve Francii se tyto věže stavěly zásadně hranaté) – v případě nebezpečí bylo možno se ve věži opevnit, shodit padací můstky vedoucí dovnitř a doufat, že pomoc přijde dříve, než dojdou potraviny či voda. Ve sklepení věže bývala hladomorna (ty byly na hradě celkem tři); odsouzenec byl spuštěn na vyvýšené místo, musel nejprve dolů do hlubší části hladomorny shodit mrtvolu svého předchůdce, pak dostal pecen chleba se džbánem vody a bylo jen otázkou času, kdy skončí jako předchozí obyvatel vězení...
V současnosti jsou otevřeny dva návštěvnické okruhy: jeden zahrnuje prohlídku hradeb s popisem okolí a návštěvu Velké věže, z níž je při dobrém počasí vynikající výhled, druhý pak provede návštěvníky po interiérech. Vyhlídkový okruh trvá asi 35 minut, v interiérech návštěvníci stráví asi 90 minut. V interiérech je zakázáno fotografovat, zatímco na hradbách a z oken Velké věže je fotografování buď přímo povoleno, nebo průvodci tolerováno. Nejlepší pohled na hrad (každý ho jistě zná, je to přímo ikona české turistiky) je z vyhlídky Karla Egona II., asi 5 minut od hradní brány (odbočka z hlavní dlážděné silnice spojující horní a dolní část městečka). Karel Egon II. byl příslušníkem rodu Fürstenberků a „svou“ romantickou vyhlídku si zasloužil tím, že uměl česky, což bylo v době, kdy v Čechách žila početná šlechta cizího původu, skutečně velká výjimka.
Původ názvu
Sám název je zajímavý, neboť není zcela jisté, jak vznikl. Existují dvě teorie původu jména
První, že zde původně rostly křivé kláty (dnes bychom asi použili slovo kleč) Druhá, že hrad je postaven křivě(tj. na nerovné základě) a že je tedy kladen křivě. Je také možné že název vznikl úplně jinak o tom se můžeme jen dohadovat.
2024 ©