Homérova Odyssea

Toto jsou jakésy odpovědi na otázky z povinné četby ve škole:) třeba to někdo použijete :)

a)O autorovi

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení „nevidící“ jako „Slepý“.

Dílo:Homér je obecně známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odysseje. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Potvrzuje to jazyková analýza díla, podle níž jsou obě básně sepsány v iónském dialektu řečtiny. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny.

Epos:Rozsáhlá epická báseň vážného obsahu, která oslavuje zpravidla hrdinský čin.

Odyssea navazuje na první písemný doklad Ilias

d)Charakterizujte hlavní postavu Odyssea

Odysseus byl synem hrdiny Laerta a jeho manželky Antikleie. Jako smělý a silný bojovník vytvořil hlavního hrdinu Homérova eposu Illias. I když proslul účastí v trojské válce a skvělými nápady (viz Trojský kůň), slávu mu přineslo spíše desetileté bloudění po válce. Odysseus byl králemIthaky, manželem Penelopy a otcem Télemachovým.

Cesta domů trvala 10 let, protože byla plná nástrah (viz otázka g a h)

Především vojsko, které se s ním vracelo z války do Ithaky.

g+f) Do jakých situací se hl. hrdina dostal a jak je vyřešil?

Vyjmenujte, s kým se Odysseus na cestě setkal a jaký vztah k němu měli obyvatelé navštívených míst?

Země Kikonů

Odysseus byl zahnán i se svými dvanácti loděmi k zemi Kikonů. Zde je potkalo první neštěstí, které si ale způsobil sám. Na radu svého přítele napadl místní město Ismaros a vyloupil je. Zatímco jeho vojsko oslavovalo vítězství, přihnali se Kikónové z celé země, aby se pomstili. Když se po bitvě dostaly lodě opět na moře, na každé chybělo šest vojáků.

Lótofágové

U mysu Maleje, na samém jihu achajské země, přepadla Odyssea a jeho posádku bouře a vítr je zahnal daleko na jihozápad, k pustému ostrovu. Na tomto místě žili Lótofágové, kteří se živili kořeny sladkého lotosu. Kdo jednou okusil tento pokrm, nechtěl už nic jiného jíst a ani opustit ostrov. Když Odysseus vyslal své tři muže na výzvědy, musel použít násilí, aby je dostal zpět na lodě, a svázal je v podpalubí, aby se nevrhli do moře a neplavali zpět na ostrov.

Ostrov Kyklópů

Další ostrov, na který se podařilo Odysseovi a jeho mužům proniknout, byl ostrov Kyklopů. Zvídavý Odysseus se ke své škodě vypravil prozkoumat tento ostrov. Dorazil až k jeskyni na vysoké hoře a když do ní vešel, přál si vyčkat příchodu jejích obyvatel. Jeskyni obýval kyklop Polyfémos, syn boha moře Poseidóna, který po objevu nepozvaných hostů zavalil východ jeskyně obrovským balvanem. Protože proti síle pomůže jedině lest, připravil Odysseus Polyfémovi silné víno, které obr naráz vypil. Na důkaz sympatie chtěl Polyfémos znát Odysseovo jméno, aby věděl, že ho má sníst posledního. „Nikdo, Kyklópe! Nikdo mi říkají lidé!“ obelstil jej Odysseus. Hned jak obr usnul, Odysseus a jeho muži připravili rozžhavený kyj, který spícímu Polyfémovi vrazili přímo do jeho jediného oka. Obr strašně zařval a ostatní kyklópové mu přiběhli na pomoc. Odysseova prozíravost je však ujistila, že Polyfémos je jen starý blázen, protože „Nikdo mě vraždí!“ jde jen stěží pochopit. Ráno odsunul Polyfémos balvan, aby vypustil kozy a ovce, každou však ohmatal, aby zjistil, jestli se mezi nimi neukrývají jeho trapiči. Odysseovi i s posádkou se podařilo uniknout ven přivázáni pod břichy silných beranů, tam, kde obr dobytek neohmatával.

Když se dostali na loď, Odysseus si neodpustil, aby na obra nezavolal své skutečné jméno. Protože nevěděl, že Polyfémos je synem boha moří Poseidóna, nemohl tušit, že tento čin přivolá jen další hněv bohů a bloudění. Bůh moře Poseidón vyslyšel naříkání svého oslepeného syna. Odysseus mohl jen děkovat bohům, že nedopřáli lidem znát předem svůj osud.

Král Aiolos

Když Odysseus pokračoval ve své plavbě po slaných vodách směrem na východ, narazil na nejpodivnější ostrov, jaký kdy člověk spatřil. Tento ostrov plul na širém moři, byl obklopen měděnou hradbou a sídlil na něm král Aiolos - bůh větrů. Král přijal celou posádku velmi přátelsky a hostil ji celý měsíc ve svém paláci odměnou za vyprávění o trójské válce a achajském loďstvu. Když se Odysseus rozhodl odplout, Aiolos mu dal na cestu nezvyklý dar: měch z kůže devítiletého vola, ve kterém uvěznil všechny nepříznivé větry, které by mu mohly zabraňovat v návratu na rodnou Ithaku. Dva lidé z posádky však se cítili dotčeni, že se na ně z daru nic nedostalo, a v domnění, že v pytli je nějaké zlato, otevřeli měch a uvězněné vichry vypustili. Nato se strhla ohromná bouře, která celou posádku opět zahnala na otevřené moře. Po vyčasení se vrátili lodě zpět do království Aiola, ale král jim už nechtěl nikterak pomoci. „Kdo dokáže obrátit proti sobě přátelský dar, nemá v co doufat - jistě je odporný bohům.“ S kletbami vyhnal pak král Achajce na bezvětrné moře.

Laistrygónové

Po několika dnech přistál Odysseus i s posádkou v zemi Laistrygónů, strašných lidožroutů a obrů podobných gigantům, které bohové svrhli pro vzpouru do hlubin země. Posla, kterého Odysseus poslal k jejich králi, král ho prostě nabodl na rožeň a připravil si ho k jídlu. Laistrygónové pak bez vyhlášení války přepadli lodě, rozbili je velkými kameny a muže nabodli na trojzubé harpuny. Takto zahynula posádka jedenácti lodí, zachránila se jen loď Odysseova, která kotvila v zátoce u strmé skály.

Kouzelnice Kirké

Šest set čtyřicet dva mužů přibylo kdysi z Odysseova království ke břehům Tróje, nyní se jich už jen šestačtyřicet vracelo s nadějí, že spatří břehy své vlasti. Moře je však doneslo nikoliv na Ithaku, ale k ostrovu Aiaia, kde sídlila kouzelnice Kirké, dcera boha slunce Hélia. Když přistáli na břehu, Kirké změnila vojáky, kteří se vydali prozkoumat ostrov, v špinavé vepře. Odysseus se vydal za Kirké, a protože jeho odhodlanost se líbila bohu Hermovi, daroval mu bylinu, která rušila Kirčina kouzla. Kirké pak slíbila Odysseovi, že mu neuškodí a že zůstane-li u ní po dobu jednoho roku, vrátí mu svobodu a jeho druhům lidskou podobu. Odysseus souhlasil a Kirké dostála slovu. Neměli se na ostrově špatně, ale byli rádi, když nadešel čas, kdy už mohl Odysseus žádat, aby je propustila. Kirké předpověděla hrdinovi, že nepůjde domů po rovných mořských drahách, ale že musí podniknout pouť do říše Hádovy. Pak seslala lodi příznivý vítr, který Odyssea přivezl na daleký sever, do země Kimmeriů, nad níž nikdy nesvítí slunce.

Cesta do podsvětí

Když Odysseus doplul do země Kimmeriů, našel tam vysokou skálu, do které padají vody do podsvětní řeky Acherontu. U jejího vchodu pak vyryl mečem hlubokou jámu a nalil do ní krev obětních zvířat. K té se pak začaly slétat duše zemřelých; přiletěla i duše Teiresiova a předpověděla mu, že se na Ithaku vrátí i proti vůli boha Poseidóna, bude však muset překonat ještě mnoho překážek.

Nejdřív musel proplout kolem ostrova plného létajících kostí rozsápaných plavců. Když viděli velký příboj a slyšeli obrovský rachot, věděli, že se přiblížili k mořské úžině, na jejíž jedné straně číhala nestvůra Skylla, na straně druhé pak strašný vítr Charybdis. Když pak pluli kolem Skylly, uchopil Odysseus kopí, aby ji bodl. Nespatřil ji však, ale zjevila se mu Charybdis, chrlící zpěněnou vodu. Při zápase ztratil šest svých mužů, kteří zmizeli v chřtánu obludy.

Heliovy ovce

Když už si Odysseus myslel, že unikl všem zlým nástrahám, spatřil Heliův ostrov Thrínakie, jemuž se Kirké doporučovala vyhnout. I když Odysseus posádce doporučil, aby cestovali dál, všichni se vzepřeli. Během jejich pobytu na ostrově stihl Poseidón připravit bouři, kvůli které nemohli hned odplouti. Protože je tížil hlad, vyčkali, až Odysseus usne, a i přes jeho zákazy se vypravili zabít několik krav. Stažené kůže však začaly lézt a maso na rožních bučelo jako živý dobytek. Hélios to spatřil ze svého nebeského vozu, hrozně se rozhněval a požádal samého boha Dia o pomoc. Když potom Odysseus vyplul na širé moře, rozpoutal Zeus takovou bouři, že se loď převrhla a všichni provinilci zmizeli v moři. Jenom Odysseus, který boha neurazil, se zachránil na úlomku stěžně. Na něm pak znovu proplul mezi Skyllou a Charybdou a po devítidenní plavbě bez jídla a vody ho vlny zahnaly k břehům ostrova Ógygie, na němž bydlela nymfa Kalypsó.

Kalypsó

Když Odysseus pobýval na ostrově Ógyie, na němž bydlela nymfa Kalypsó, stal se z nich milostný pár. Kalypsó odmítala Odyssea pustit zpět a slíbila mu nesmrtelnost, pokud by zůstal. Na přímluvu bohyné Athény u samotného Dia seslal vládce bohů posla Herma, aby Kalypsó nařídil Odyssea hned propustit. Odysseus si zbudoval vor a osmáct dní plul mořem, až spatřil zemi. Pak se však Poseidón znovu rozzuřil a ze starého hněvu mu vor svým trojzubcem rozbil. Následně Odysseus plul na kládě rozbouřeným mořem a třetího dne dosáhl břehu. Úplným vyčerpáním se svalil na břeh a usnul.

Země krále Alkinóa

Odysseus spal vyčerpán na břehu, když tu ho probudily výkřiky dívek z družiny princezny Nausiky, která sem přišla prát prádlo. Odysseus užasle pohlédl na její krásu. Nausikáa byla dcerou královny Áréty, a krále Alkinoa, vládce země Fajáků. Uvedla ho do otcova paláce a král pak dal uspořádat na Odysseovu počest hostinu. Na důkaz přátelství ho nakonec obdaroval velkými dary a umožnil mu návrat zpět do Ithaky.

i)Kdo byla Penelopa a jaké měla vlastnosti?

Pénelopé byla manželka Odyssea, matka Télemacha.Byla velmi krásná, a když se Odysseus dlouho nevracel z Tróje, chodila k ní do hradu spousta nápadníků. Ti neměli rádi jejího syna Télemacha a chtěli ho zabít. Pokusili se o to, když se vracel z cesty, na kterou se vydal, aby našel svého otce. Télemachos s Odysseem nápadníky Pénelopé zabili a Pénelopé s Odysseem žili dlouhý a poklidný život, jako by Odysseus nikdy neodjel.

j)Jak dlouho byl Odysseus mimo svou vlast a proč?

Mimo svou vlast byl vězněn na ostrově Ógygii Nymfou Kalipsó 7 let a dalších 10 se vracel zpět do své vlasti.