Město Kolín vzniklo na staré křižovatce důležitých obchodních cest ustálených již od dob římského impéria. Královské město Kolín založil ve 13. století Přemysl Otakar II. Na levém břehu řeky Labe. Vznik se datuje kolem roku 1257 (někde se uvádí 1261). Ale toto území už je osídlen nepřetržitě už od pravěku. Asi v první polovině 14. století se zde usídlili Židé, jsou v pramenech doloženi k roku 1377. Kolín si oblíbil i Karel IV. Po požáru kostela sv. Bartoloměje v roce 1349 pověřil jeho opravou Petra Parléře. Ten začal s opravou roku 1360 a úspěšně kostel zachránil. Roku 1427 se města zmocnili husité. Roku 1437 byl na místě vypáleného dominikánského kláštera založen knězem a hejtmanem Hynkem ze Strážnice hrad Lapis Refugii, později byl rodem Žerotínů přestavěn na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Od roku 1458 bylo město v držení krále Jiříka z Poděbrad.
Původ názvu:Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.
2024 ©